Ples je velmi oblíbená společenská událost, kde lidé chodí za hudbou, tancem a setkáváním se. Zajímá vás jak to všechno začalo? Nedivíme se, historie plesů je opravdu zajímavá!
Jaký je nejstarší umělecký směr? Proč jsou plesy zrovna v zimním období? Co je to taneční pořádek a jaké jsou rozdíly v etiketě? Věděly jste, že vějíře nebyly vždy jen na okrasu?
Plesová sezóna zahájena
Je to tady! S příchodem zimy přichází i čas plný zábavy, plesů, bálů a večírků.
Dámy si vybírají plesové šaty a k tomu přemýšlí, s jakým účesem a líčením na plese zazáří. Některé z nás jsou natolik šikovné, že se o to postarají samy, jiné naopak potrápí svého kadeřníka nebo vizážistku. Každý má jiné preference a to je skvělé.
Tohle všechno je opravdu krásné, společenské šaty, vysoké lodičky, nádherné líčení, ale přemýšlely jste někdy nad tím, co všechno stojí za vznikem plesů? Jaká je historie a jak to celé vlastně začalo? S přečtením názvu článku vám určitě začaly hlavou běhat myšlenky a nejrůznější otázky týkající se plesové sezóny. My si to v tomto článku všechno prozradíme.
Pro naladění správné atmosféry sdílíme naše oblíbené taneční scény, které ukazují, že plesy dokáží být přímo magické.
Všechno to začalo..
Přesuneme se zpátky, zhruba do 15. a 16. století, kde plesy probíhaly na španělském a francouzském královském dvoře. Tenkrát se tančil hlavně párový tanec pavana či třeba tehdy, velmi oblíbená menueta. Král Ludvk XIII. byl tvůrcem a milovníkem druhu tance, který se nazývá merleson. Neuvěříte, ale tento tanec trval hodinu a půl a součástí bylo šestnáct figur.
Ještě před rozšířením křesťanství byl tanec brán jako součást mnoha pohanských rituálů. Velmi známý je například keltský Beltain. Řekové si jej také velmi oblíbili, oslavy, průvody či jiné slavnostní akce se nemohly obejít bez toho, aniž by se tančilo. Říká se, že lidé se tancem radovali, oslavovali a děkovali bohu Dionýsovi. Dále si tanec velmi oblíbili i v římské říši.
Velký bum zažily plesy v období 16. a 17. století, kdy se nejen francouzské, ale i anglické dvory obklopily tancem. Vášnivým milovníkem tance byl i Ludvík XIV., který nejen, že miloval tanec, ale rád se inspiroval talentovanými umělci. V 17. století vzniká v Polsku další druh tance zvaný kotilion, říká vám to něco? Správně, tento druh tance je odvozen od oblíbeného, dámského kousku spodničky.
Nejstarší umělecký směr
Žádný novodobý umělecký výmysl, ale opravdu se řadí mezi nejstarší umělecký směr. Tanec zprvu vyjadřoval spoustu emocí, zážitků a v neposlední řadě i sdělení. Zpočátku byl první párový tanec odsuzován a označován jako nemravný, později došlo ve společnosti ke změně názoru a párový tanec se zařadil mezi módní trend.
Tanec si oblíbilo spoustu států a postupně začaly vznikat nové a nové tance. Vše se začalo rozvíjet a měnit. Začaly vznikat druhy tance jako třeba lidové, pánské či řadové. V 19. století se taneční umění velmi rozšířilo a došlo k dalšímu rozvoji. V Rakousku vzniká dnes oblíbený valčík, v Čechách polka a v Polsku mazurka.
Zimní sezóna plná plesů
Napadlo vás někdy, proč zrovna zima? Proč je plesová sezóna zrovna v zimním období a ne třeba v létě? Je to kvůli tomu, že zima vyhovovala vyšší šlechtě, protože to byla jedna z mála aktivit, která mohla do zimy počkat.
Všechny události totiž byly rozděleny do ročních období a každý rok probíhal stejně. Na jaře probíhaly svatby, v létě se cestovalo, na podzim probíhaly hony a v zimě se sjíždělo do velkých měst, kde probíhaly večerní radovánky, plné tance a zpěvu. Ty se ve vytopených plesových sálech daly pořádat i v zimním období.
Rozdíly v etiketě
Etiketa nebyla v žádném případě jednotná. Tancovačky na venkově měly svou etiketu, ale ani zdaleka nebyla tak přísná, jako ta u šlechtických bálů, kde muselo být vše dodržováno.
Hromada pravidel se dodržuje i dodnes, ovšem některé jsou naopak zapomenuty. Jednoznačně lze říci, že mezi hlavní zásady patří dlouhé plesové šaty, které si dámy velmi rády oblékají na významné společenské akce jako jsou plesy či bály. Šaty měly být tenkrát jiné než bílé barvy, protože ty jsou vyhrazeny pro svatební šaty a mělo by tomu být i dodnes. U mužů je samozřejmostí mít odpovídající pánský oblek.
Jak vypadal taneční pořádek?
Taneční pořádky si oblíbily dámy v 60. letech 19. století. Vypadaly jako malé knížečky a byly zdobeny různými materiály. Ženy v nich měly připravené jednotlivé tance.
Jak takový taneční pořádek vypadal? Obvyklá knížka byla tvořena tanci "před půlnocí" a tanci "po půlnoci". Na levé straně byly většinou tance před půlnocí a na pravé naopak ty po půlnoci. Dámy si to nezakládaly jen tak pro legraci, ale k určitému účelu, který na plesech opravdu fungoval. Pánové se dané ženě zapsali k určitému tanci a slečna či dáma si následně vybírala. U každé knížky byla malá tužka, která byla zdobená kovovým nebo slonovinovým poutkem a připevněna ke knize.
Jaký jsou významy vějíře?
Dámy ke svým společenským šatům nosily vějíř již od 13. století. Ovšem samotná tradice sahá do Španělska, ze kterého se následně rozšířily do Evropy.
Ve 20. století vějíře prošly zmenšením a začaly se používat nejen ve funkci dekorativní, ale i ochlazovací.
Vějíře nebyly jen pro parádu, ale sloužily také jako "taneční řeč". V případě, že žena měla vějíř přes levou ruku, naznačila tak muži, že chce tančit, když si jej dala přes pravou, tak to znamenalo, že tančit nechce. Vějíř přes ústa symbolizoval, že už je po polibku.
V současnosti probíhají plesy s nejrůznějšími tématy, proto se nelze divit, že se setkáme s upířím plesem, hasičským plesem nebo mysliveckým plesem.
Dámy, srdečně Vás zveme do naší brněnské prodejny, kde máme opravdu nespočet nádherných plesových šatů, ze kterých si rozhodně vyberete ty, ve kterých se budete cítit jako princezna. Mile rády Vám s výběrem pomůžeme a poradíme.
Případně se nezdráhejte objednat online přes náš eshop. V případě výběru nevhodné velikosti je výměna nebo vrácení samozřejmostí.